Óda o croissantu

Zdravím. Croissanty mám ráda, a nestydím se za to. Ale pekárny a kavárny by se měly stydět, když ani za nic u nich nemůžu sehnat normální dobrý máslový croissant a naopak asi mix nejlepšího za nejlepší cenu croissant v Praze je z Alberta. Ano, z modrobíložlutého Alberta. Zlobte se na mě, nadávejte mi. Ale......

Tento croissant je tak populární, že jsou všechny hned pryč a tudíž Albert se snaží neustále doplňovat košo-regálek (nevím jak se tomu říká) teplými extra čerstvými croissanty. Když přes sáček držíte ten měkký, extra-aromatický, křupavý croissant, který Vás tak láskyplně zahřívá svou teplotou, tak není možné si vzít jen jeden, a nechat tam ostatní napospas jiným žroutům..

Croissant je tedy nejen vždy extra čerstvý (když pomineme fakt, že je rozpékaný), ale je hlavně vždy akorát měkký a akorát křupavý, tak, jak to ani ve slavném croissantovém PAULu neumí. V PAULu je téměř vždy studený a krusta tvrdší, a strašně se její kousky lepí na rty. Ale v Albertu je to akorát. Když pujdete pod kůru, tak naleznete úžasnou máselnou chuť, která tolik chybí u jinách výrobců. Vnitřek je měkký, ale zároveň lehce navlhlý, a se na jazyku rozplívá jako melodie harfy v uších. Jednou jsem snědla až čtyři najednou.
A nejlepší je cena, asi 7.90kč za jeden, nevím jak se liší v různých prodejnách. V Costa Coffee a PAULu mají sice relativně dobré, ale ne tak lahodné a většinou studené croissanty, a ještě za cenu cca 25kč. V pekárně ječmínek prodávejí včerejěí suchou housku s glazůrou za 16kč, ta máslo nikdy neviděla. Jinde se bojím často ochutnat, už je vidět na první pohled, že na tom croissantu něco nehraje.
Takže celkově jsem ráda za Alberta v tomto ohledu, jejich croissanty jsou opravdu moc dobré.. sice rozpékané, ale které dnes nejsou. Zkuste je anebo jestli si myslíte svoje, tak budu ráda, když mi pošlete svoje tipy na dobré croissanty :)

Dýňová polévka

Dnes Vám chci představit další recept, velice chutný a jednoduchý: dýňová krémová polévka. Je to spíš standardní recept, ale já tuto polévku miluju a připomíná mi časy v Austrálii: dýňovou polévku tam najdete na každém rohu, v konzervách či "čerstvé" v lednicích v supermarketech.. dokonce ji v konzervách prodávají v australských obchodech v Londýně mezi jinými tradičními potravinami (pasta Vegemite, Tim Tams, a australskou čokoládu). Ale zároveň každý Australan ví, že tu nejlegendárnější a nejlepší pumpkin polévku mají v řetězci Sizzler. A já Vám chci představit podobný recept..

Ingredience:
1 kg Hokkaido dýni (mají jí teď po trzích často, i v Albertu.. já jsem zvolila ale jiný, podobný druh: zelená hokkaido anebo Kabocha, z Farmářského obchodu Zdravíček na Kampě).
3 brambory
3 malé cibule
máslo
creme fraiche
slepičí bujón
sůl a pepř

Umyla jsem dýni a nakrajela na asi 8 měsíčků. Úkolem je odřezat kůru, ale ta jsem strašně silná, tak já volím tento způsob. Měsíčky dýně jsem dala do hrnce na páru (nerada vařím zeleninu ve vodě, ztratí se tím hodně vitamínů, zejména Vitamín C a kyselina listová, a také i chuť), spolu s oloupanýma bramborama (brambory jsou pro zahuštění, nejsou nutné).

Tak po deseti, patnácti minutách, či až byla dýně uvařená (měkká ve více bodech -zkuste s nožem či vidličkou, každý druh je jiný, vypadá tak jako na obrázku níže), jsem kousky vytáhla - nechala chvíli na prkénku vychladnout, a pak jsem odřezala kůru (nyní to šlo jednodušše, poprvé jsem ořezávala kůru na neuvařené dýni, a druhý den se mi tak klepaly paže a ruce, že jsem skoro neudržela ani tužku).

Mezitím jsem nakrájela cibule a dala je do malého hrnce s máslem a přikryla. Tím se trochu nasáknou máselnou chutí a zároveň změknou. Po deseti minutách byla cibule hotová.

Ve větším hrnci jsem vařula tak 0,6l vody s kostkou a půl bujónu.. Dejte se pozor na bujón, jednou jsem podle jednoho receptu dala do dýňové polévky tři kostky, a vše jsem musela vylít, chutnalo tak bujónové pyré - nic moc). Až byl bujón rozpuštěn, tak jsem přidala dýni, brambory, cibuli, sůl a pepř (přiměřeně). Pak jsem vypla sporák a vše rozmixujte. Pokud máte ruční mixér jako já, tak rozmixujte v hrnci, jinak dejte do mixéru.

Když jsem měla hotové krásně oranžové dýňové pyré, (dáte zpět do hrnce), tak jsem asi minutu povařila, a pak jsem sporák opět vypla a přidala jsem creme fraiche. Dala jsem tam 60% kelímku, ale můžete použít více či méně, podle chutě. Dá se použít i smetana na vaření, ale v tom případě použijte méně vody na začátku tohoto paragrafu, aby nebyla polévka přiliš řídká.

Zamíchejte a servírujte!!!!! Servíruje cca 4-5 lidí.

Pokud budete mít menší či větší dýni, tak množství ingrediencí přiměřeně ubírejte, přidávejte).

Marks and Spencer: Paella Starter Paste

Do Marks and Spencer se jdu občas podívat, a většinou (po spodním prádle) hned zavítám do potravin. Marks and Spencer má v Anglii postavení nejkvalitnějšího jídla mezi supermarkety (a i nejdražšího, tedy kromě Whole Foods), ale naštěstí ceny u nás nejsou obyvlášť vysoké. Kdysi mi jejich potraviny přišly zbytečně drahé, ale dnes kvalitu v ČR ocením, a tak si tam občas něco koupím. Nabízí zajimavé zboží: od britských dobrot (shepard's pie, mmmm, fish and chips) po exotické potraviny (indické, thajské, čínské mražené dim sum), po různé specialitky (strawberry cheesecake zmrzlina, speciální medy a džemy).

Jedna taková specialitka, kterou jsem si za 90 kč koupila, je Terribly Clever: Paella Starter Paste. Paella pro začátečníky. Paella 101. Aneb přípravek na paellu, který nahradí právě ty ingredience, které dělají paellu tak pekelně složitou, náročnou na čas a drahou... A tak paella večer mohl začít.

Připravila jsem si cca:

400g risotto rýže (od Marks and Spencers za 39kč, paella rýži moc nemusím)
1 kostka slepičího bujónu
100g mraženého hrášku (půl pytle)
150g loupaných a mražených krevet
150g slávek, mražených, předvařených
70% Paella Starter Paste láhve
1 citrón

Nejsem kuchařka, ale zkusím něják popsat jak jednoduché to celé bylo. Rýži jsem nechala asi 15 minut vařit ve slané vodě. Pět minut před koncem jsem přidala kostku bujónu pro chuť. Krevety a mušle jsem nechala podusit (dala jsem je do hrnce s trochou vody, a zakryla pokličkou, mírný oheň). Po chvíli jsem k nim přidala hrášek, a za několik minut na to jsem vše dala na wok s trochou oleje slunečnicového. Po dalších pár minutách jsem přidala paella paste, pořádně promíchala, a pak přidala rýži a zas dobře promíchala. Citrónem jsem pak pokapala výtvor, A BYLO HOTOVO. Výborná a moc chutná paella, během 20-25 minut. U mě doma! Chuť pasty vůbec byla lahodná, opravdu dodala všechny paellovité chutě, které má paella mít, a žádné navíc. Zkuste to, je to tak jednoduché až se Vám z toho chce se smát. Bohužel nemám fotku finálního produktu, vše jsme snědli a až pak jsem si uvědomila. Ale věřte, vypadala věrohodně :)

Porce pro 4 lidi stála dohromady asi 260kč.

Beas Vegeterian Dhaba: Vše

Dnes, jako téměř každý týden, jsem byla na obědě v naší zdravé restauraci, jak jí říkáme v práci - indické bufeto-restauraci Beasu (Beas Vegeterian Dhaba - kde Beas je indická řeka, a dhaba = indická pouliční restaurace). Chodíme do Beasu v Karlíně (u metra Křižíkova), ale poboček je hned několik: Dhaba Týnská, Dhaba Vladislavova a Dhaba Bělehradská, a nově Na Pankráci. Takže o popularitě asi netřeba mluvit: když na karlínskou pobočku přijdeme okolo 12, tak už je fronta až ven a oční rvačka o místa (kde si člověk sedne bez jídla a rezervuje tak vzácná volná místa mezitím co jejich kamarádi stojí frontu -Vy jste právě zaplatili a nemáte si kam sednout = taky to nesnášíte?). Naučili jsme se s kolegy tedy chodit dřív na oběd, když nechceme čekat ve frontě a bát se o místa.

Jak dál (asi) prozrazuje jméno, tak restaurace je vegeteriánská (to znamená pro všechny pseudo vegeteriány, že je to dokonce bez ryb a drůbeže) a na internetu dokonce píšou, že ani vajíčka nepoužívají. Restaurace je ve stylu švédského stolu, kde si na kovový tácek naberete kolik toho chcete a poté se tácek zváží a platíte adekvátně. Dále mimo váhu jsou různé dezerty, lassi (indické husté jogurtové pití, může být ochucené, sladké a také slané - na rovinu, slané je pro odvážlivce) a další nápoje. Voda je zdarma!

Na výběr pro váhu jsou vždy dvě ryže, různé curry (husté omáčky) s luštěnínami, špenátem, lilkem, paneer sýrem.. dále mají brambory, těstoviny či plněné lilky, různé saláty (jsou opravdu výborné), a hodně chutne na výběr.. Musím říct, že nikdy jsem nenarazila na nic špatného, akorát jednou něco bylo překořeněné, ale od té doby se to neopakovalo. Jídlo je opravdu dobré, neplave v oleji, či není pálivé, jak se někteří možná bojí.. je to chutné, lehčí indické, vegeteriánské a hlavně čerstvé jídlo, které se dá jíst každý den. Za množství na tácku na obrázku jsme platili vždy cca 100-115kč. (tip: ovoce je nejtěžším táckovým elementem). Někdy s menším hladem to bylo za 85kč, ale já neumím moc odhadnout kolik toho sním, takže většinou cca 110kč platím.

V Londýně mi indická kuchyně zachutnala, zvykla jsem si na těžké, masové curry (mmmmm, nebo saag paneer, ten mají v Beasu někdy) a tak i naučila milovat jehněčí maso, zkoušela jsem různé zajimavosti a regionální speciality, což mě bavilo. Beas nabízí postačující výběr, který se moc neoběňuje, ale zároveň neunaví ani bláznivé kolegy, kteří Beas navštěvují 3-4x týdně. Restaurace má venkovní sezení, což je super pro kancelářské krysy (moc Rejoice-fandů tu nehledejte, sorry), a dále je zajimavá i nástěnka s různými fajnšmekrovinama. Hodinu před zavíračkou mají 30% slevu na vážené jídlo.. tak to se mi samozřejmě moc líbí.

Jděte do nejbližší pobočky alespoň nakouknout, prozkoumat a ochutnat. A jeste-li zastánci každodenního masa, tak si dejte konečně pohov, nikoho to stejně nezajímá :) a vyzkoušejte něco nového - hlad mít určitě nebudete.

U Kašpárka: Hamburger

Zdravím,

včera jsme si šli po práci zahrát minigolf na Gutovce ve Strašnicích, moc pěkné, moderní, nové hřiště, můžu jen doporučit (ve středu mají slevy)! Před minigolfem jsme se šli rychle najíst, a strašničtí kolegové doporučili hospodu U Kašpárka. Možná pro některé z Vás stará známá, ale já jsem o této hospodě slyšela poprvé. Prý si člověk musí rezervovat stůl předem, někdy i několik dnů, ale kolegové se právě divili, že jsme si měli kam sednout. Podnik navštěvují i zahraniční turisti, tak jsem se trochu bála, že to bude nějáká jídelna s pivem za 90Kč, ale Strašnice asi nebudou zrovna na Kočkově mapě turistických pastí(C).

Hned po vstupu mě potěšil design - starý a dřevěný, přesně tak, jako staré inny v Anglii. Každá stěna měla jiný úhel, a parkety vrzaly. Všude byly pověšené různé námořnické ozdoby, přesně tak, jak to mám ráda. Byla tam i moc hezká zahrádka (bohužel plná), tak jsme si sedli dovnitř. Ješte jsem se pak šla podívat k baru, kde celá místnost vypadala jak tradiční britská hospoda. Zatím ve mě hořelo velké nadšení z interíeru. 

Čisník byl velice milý a vtipný, tak hned nám pokračovala dobrá nálada. V menu měli steaky (prý opravdu vynikající - od 215 do 265kč), tex-mex nabídku, pár českých specialit (prý svíčkovou tu mají také výbornou), velkou nabídku mas na grilu, dětskou nabídku a zajimavý výběr předkrmů. Žádné kulinářské experimenty, akorát v předkrmech (již zmíněné) ne úplně obvyklé volby, po kterých se mi sbíhali sliny. Ale vybrali jsme si všichni nakonec týdenní nabídku, což byl mimo jiné: Hovězí cheesburger s křupavou slaninkou, rajčetem, hot salsou, chedarem a čerstvou cibulí, hranolky. 169Kč. Hmm.. tak to jsem zvědavá.

 Po krátké době hamburgery přišly, a byly opravdu velké, hlavně to maso bylo obří. Nevypadal něják zvláštně, ani nebyl nějak speciálně naaranžovaný.. prostě velký hamburger.

Něják se mi to podařilo nacpat do pusy a ukousla jsem.. a hned jsem věděla o co tu jde! Úžasná slast, která mi jemnoučce hladí chuťové buňky, které předou jako kočka (tentokrát kočka domácí-savec, šelma). Vynikající dílo, každá ingredience tam byla v množství, které bylo přesně akorát.. mít tam toho trošku víc, tak by se to už nebylo ono a převršovalo by to chuť masa. Maso bylo libové hovězí, udělané na medium, a o to právě bylo lepší. Vše na masu bylo perfektní, nerozpadávalo se, bylo měkounké, ale hlavně chutnalo naprosto skvěle.Hranolky byli obyčejné, ale všichni jsme si pochvalovali jak dobré to bylo. Dali jsme si k tomu ještě Fénixe, které tam čepují (nové české pšeničné pivo - weissbier - od Prazdroje, použití koriandru a pomerančové kůry tomu dává super chuť), což nás potěšilo.

Jak jste asi pochopili, tak můžu jen a jen doporučit. I když to nemám po cestě, tak se tam určitě brzy zas stavím. Škoda, že hamburger je jen v nabídce na tento týden! Ten bych si tam dávala totiž pořád. Odcházela jsem s tak plným břichem, že jsem netušila, jak zvládnu přes pupek dát ruce k sobě a držet minigolf holi (nebyla jsem sama) :).
U Kašpárka, Dubečská 74/4 100 00 Praha 10, Strašnice, Zastávka metro Strašnická a tram 22, 19, 4, 7

Fotka minigolfu

Mission:Food nově na Facebooku!



 Abyste nemuseli klikat přimo na tyto stránku/mít někde url uložené/složitě hledat adresu/plakat a trhat si vlasy při promeškaném článku..... taaaak můžete mít informace o nových článcích/updatech z Mission:Food přimo ve Vašem News Feedu! Stačí kliknout like/líbí se na facebook.com/missionjidlo
Díky za podporu!
http://www.facebook.com/missionjidlo

CrossCafe: Ranní menu

Zdravím, omlouvám se za pauzu, byla jsem na dovolené. A tak jsem zpět v Praze (klasické post-dovolenkářské smíšené pocity). No, ale radši k jídlu... rozhodla jsem se prozkoumat další možnosti ranních menu, a vzpoměla jsem si na CrossCafe na Andělu, trošku kamuflované KFC a herna-barem (ach jo). Je to příjemná kavárna moderního stylu, a zapadá do sítě CrossCafe, takže jich je víc. Byla jsem v andělské pobočce několikkrát, vždy příjemný nadprůměr všech produktů. Asi před rokem a půl jsem měla jediný problém s lattém, které mi sice dali do středního kelímku, ale byl naplněn asi do 3/5.. Když jsem se zeptala, co to má znamenat, tak mi řekli, že střední latté má u nich pouze tolik a tolik dcl (což neměli nikde vyznačené, pouze gramáž samotné kávy), tudíž je kelímek velký na střední latté. A že si můžu latté kelímek doplnit studeným mlékem ZDARMA, které mají na samoobslužném pultu. Že nabízí vlastně takové kafé na míru. Argument si zasloužil pochvalu a také jejich schopnost mě totálně vytočit.

Ale čas uběhl, mezitím jsem asi dvakrát CrossCafe navštívila, bylo to v pořádku, a tento týden jsem chtěla vyzkoušet jejich ranní menu. Za 45kč nabízeli pečivo plus malá káva (na obrázku espresso). Sice 46kč stálo malé latté, ale pečivo je ráno plus. No, tak fajn, zkusím ranní menu. K mému velkému překvapení se slečna zeptala, jestli chci latté, espresso, čaj či další. Tak samozřejmě jsem si vzala malé latté, a k tomu rozinkového šneka. Za 45kč to je úplně SUPER nabídka (žádná ironie tu není). S velkou radostí jsem pak ochutnala latté, dobrý nadprůměr a šnek byl také chutný a čerstvý. Celé levnější než samotné latté, a hlavně se polepšili od dob 3/5 kelímku, což mi udělalo radost.

Mají standardní nabídku dortů, muffinů, sandwichů apod, které jsou také dobrý nadprůměr, a potěší. Samozřejmě nabízí dnes již obligátní ochucené kávy všeho druhu. Design kaváren je moderní a barevný, a je vidět, že se snaží. Je pouze jedna maličkost, kterou bych vytkla, a to je jejich karta věrného zákazníka Crosscard. Musíte si ji koupit, kde máte nabitou stejnou částku, a až poté za každý nákup dostáváte body. Myslím si, že to nemůže být moc populární vzhledem k systému předplacení, a to je škoda, protože nic nepotěší víc než desátá káva zdarma. Ale je to maličkost.

Jinak jsem velmi spokojená, zejména s ranním menu, a myslím si, že toto bude moje nová předpracovní zastávka. Můžu doporučit!

Pizzeria Ristorante Corleone: Zuppa di Pomodoro a Pizza Popay

Zdravím,
včera po práci jsme zašli s kamarádem HK na rychlou večeři do Corleone na Andělu. Byla jsem tam podruhé v životě. Jídlo bylo ok, ale tentokrát mě zarazila obsluha. Přišli jsme do tmavé  poloprázdné restaurace a stáli asi pět minut u cedele, která tvrdila, že nás obsluha posadí ke stolu. Okolo nás občas prošla servírka, nevšímala si nás, a další dvě čišnice stály u pultu a hihňaly/flirtovaly s kuchařem. Čtvrtá se zase hihňala do mobilu uprostřed restaurace. Jo, to bylo dlouhých pět minut. Stupnice podrážděnosti se zaktivovala u obou dvou a skočila rovnou na 2 z 5ti. Konečně nás jediná pracující usadila do kuřácké části (podle kamaráda). Nikdo nepřinesl HK popelník, přestože před čišnicí očividně kouřil, a pak mu popel spadl na kalhoty. Musel si pak pro něj dojít sám k baru a přinést si ho jak v nějáké hospodě. Po chvíli slečna přinesla chlebíky s bylinkovým máslem, akorát bez nožů. Na našich stolech už před námi byli dvě vidličky, tak se kamarád neudržel hladem a stylově si mazal máslo na chleby vidličkou. Po deseti minutách (nedělám si legraci) si mě slečna všimla, a přišla ke stolu s otázkou "Co?". Stupeň podrážděnosti na 3. Poprosila jsem ji o nůž, a přinesla nám oboum nové vidličky a nože ve specialním servítku zabalené. To znamená, že to co bylo ponechané na stole před námi po někom zbylo (asi jedl pizzu), což je dost nechutné. Fuj.  Představovala jsem si jak si s vidličkou někdo před námi hrál. No, přinesli mi pak tomatovou polévku, které byla docela sladká, ale po trošce soli dobrá (omlouvám se za tmavý obrázek, byla tam tma :)).

Nemám k ní nic co bych řekla, snad jen že konzistence byla dost hustá a asi čerstvá, a co jsem ocenila bylo husté posypání parmazánem. Nuda z jídla. HK si dal pizzu Popay, která byla se špenátem a asi půl sklenicí olivového oleje. Ale dal mi jeden kousek ochutnat a byla jinak OK. Menší nuda, ale pořád nuda. Čišnice se pořád hihňaly s kuchařem, takže HK si na své malé nealko pivo musel počkat ještě deset minut po objednání v nyní již ještě prázdnější restauraci. Stupeň podrážděnosti se ustálil na třech bodech po odcházení. Smutné je, že když jsem restauraci byla před pár lety poprvé, tak si nepamatuju ani detaily, ani jídlo, ani atmosféru, anidesign, ale obdobné "úsměvné" chování "plné respektu".
Žádný konflikt nenastal, žádné špatné jídlo a žádné stěžování. Ale člověk je jen a jen otrávený a kroutí hlavou, jestli si takovýto přístup jako platící host za celý den v práci opravdu zasloužil.

Bageterie Boulevard: Verdure bageta

S obrovským hladem jsem blouznila od jednoho fast foodu ke druhému v Arkádach Pankrác a nikde nebraly karty. Jen Bageterie Boulevard, takový prototyp špatné reklamy a klamu. Hlad by normálně domů vydržel, než si dát bagetu od BB, ale řekla jsem si, že je po delší době zkusím a schválně nafotím. Třeba se zlepšili. Objednala jsem si bagetu Verdure, u které mi na obrázku šéfkuchař D. Šašek slibuje vůni Itálie. Tak jsem zvědavá co vyčmuchám.

Verdure se skládá z grilovaného lilku a cukety, sušených rajčat, rukoly, pesta a zapečené mozzarellou. "To je můj tip na lehký, příjemný letní oběd nebo svačinu," řekl David Šašek. Podle obrázku je bageta narvaná k prasknutí, vypada úžasně. Bageta Verdure (89kč) byla za chvíli hotová, personál milý, a vzala jsem si ještě Tiramisu (večer zlevněné na 22kč) a jablečný fresh juice (zlevněný na 19kč). Doma jsem otevřela sáček..

Bageta se celá promastila až přes obal, na obrázku je vidět jak se leskne. Její vnitřnosti se celé posunuly na dno obalu, takže jsem si ji musela přearanžovat - neměla jsem ji v kapse při skocích na koni a ani jsem nesprintovala s ní štafetu (trošku Olympijské nálady musí být). Nic méně vypadala takto:

Mami, proč nevypadá bageta jako na obrázku v obchodě (obrázky pro srovnání)? Dva a půl kousků mozzarelly, tři sušená rajčata a asi 4 čtvrt plátky lilku a 4 cuketové kousky. PO RUKOLE ANI STOPA. Slabounce natřené pesto, opatrněji seškrábnuté než kopeček zmrzliny u Hájka. Bageta po 20 minutách od svého prodeje gumová a promaštěná. Nechápu proč nedají tenčí kousky, které by pokryly i celou vnitřní plochu bagety. Když kousnete tak nikdy nemáte najednou všechny chutě v puse jak asi mělo být záměrem. Technicky to není možné, jak málo tam toho je. Takže je to špíz hozený do bagety, prostě trošku podivné - alespoň podle mě. Jinak zelenina chutná průměrně, mozzarella je dobrá, ale dohromady je to děs, a má svým promaštěním daleko od lehoučkého obídku (anebo v mém případě večeře).

Jablečný džus byl dobrý, možná byl cítit citrónovou šťávou (které uchovává u fresh džusů čerstvost a tak zázračně vydrží na pultech více než pár hodin).

Tiramisu jsem teď dojedla, a při první lžičce na mě dýchl podivný alkoholový oblak. Chuť kyselá.. ne zkažená, ale prostě ne dobrá. Narážím po chvíli na kousek banánu, tak šahám hned po obalu a koukám na ingredience.. opravdu banán. To je asi první tiramisu s banánem v mém životě. Ale je to je standard u Boulevardu, dělají si věci prostě po svém.. například César salát.. nabídnou Vám k takto pojmenovanému zeleninovému salátu třeba balsamico nebo hořčičnou omáčku, ale o ančovičkové César omáčce v životě neslyšeli.

Boulevard má pěkný design svých bageterií a obalů a podobně, personál je většinou milý. Ty bagety jsou chuťově opravdu nic moc, kamarádce minule bylo prý špatně. Výjimky určitě jsou, např. šunková je moc dobrá, ale množství tlustého masa které jsem si po kousnuté vždy tahala z pusy je na zvracení. Ale nejvíc mi vadí jejich obrázky vs.realita. Příjde mi to jako sprostý vtip. Když si kupuji to, co je na obrázku, tak by to prostě mělo podobně vypadat, obzvlášť v množství. A nezajímá mě, že přece za 89kč nemůžu chtít to co je na obrázku. Ani to, že mi to množství stačilo (jako 50kg ženě). Tak ať tam ten obrázek sakra není, nebo ať je reálnější. McDonalds či KFC má reálné obrázky, kde cca dostanete to samé. Tak proč to neumí Boulevard? Jsem z toho akorát vzteklá.

Jednou jsem si tam dala bagetu s kuřetem a meruňkami, zase letní menu minulý rok. Na obrázku bylo meruněk tolik, že vypadávaly z bagety. Dostala jsem pár kousků narůžovělého kuřete a bagetu zevnitř pomazanou marmeládou. Ani jedna meruňka. Po pochopitelném stěžování jsem dostala zpět propečenějčí kousky a s trochou víc marmelády, meruňka nikde. Po druhé jsem si stěžovala a už mi řekli, že to tak prostě je a basta. Po třetí jsem si stěžovala na internetu, nikdy mi nikdo neodpověděl. Dnešní Verdure proti ní vypadala jako Hummer mezi trabantama. 

Ale asi jsem to pochopila, klamat lidi na množství aby ušetřili každou korunu je opravdu jejich politika a strategie, přestrojená v lákavém moderním designu, a můžu si stěžovat kolik chci. V Americe by za to už měli těžké problémy, ale bohužel jsme v ČR, kde si to lidé stejně koupí. Já už ne.

No comment: Cukr v jídle

Objevila jsem tyto postarší stránky, http://www.sugarstacks.com , kde porovnávají cukr v potravinách s korespondujícím množstvím bílého cukru v kostkách. Myslím si, že nemusím podrobně psát, proč je hodně cukru pro lidské tělo dlouhodobě špatné (zvyšuje insulín v krvi, potlačuje růstové hormony - což zrychluje stárnutí, zmírňuje imunitní systém a další .. je toho plný internet). Koukají na hodně amerických produktů, ale myslím si, že je to stejně zajímavé. SugarStacks za svá díla dostali i pár znepokojených dopisů od zoufalých a znepokojených výrobců potravin, kteří se snaží obhájit jiné přínosy svých produktů (kromě těch tun cukru, přirozeně). Ty jsou vystavené na jejich blogu. Níže je pár obrázků..

Vaše oblíbená Coca-Cola! (plechovka: 39g, menší flaška: 65g, litrová flaška: 108g)

McFlurry má tolik cukru, že by samotné to naplnilo celý kelímek. (73g) Ach jo.

Můžete si například posypat zdravý a čerstvý salát cukrem:

Takže příště, až Vás bude zajímat kolik cukru je v tom co právě kupujete, tak si vzpomeňte, že 4g jsou přesným ekvivalentem jedné kostky... můžete si mentálně skládat pyramidy po celý nákup :)

La Gare: Rizoto na způsob paelly

Zdravím!

V pátek jsem se rozhodla jít po dlouhé době do restaurace La Gare, tentokrát na oběd. Naposled jsem tam byla s kamarádkama na malé oslavě narozenin před rokem. Malé porce, ale chuť či co jsme si daly si už nepamatuji.. Co mi ale utkvělo v paměti je účet: 870kč za tři jídla a víno. To není špatná cena, ale co následovalo bylo více než špatné.. Daly jsme na stůl papírovou tisícovku a čišník, který nás celý večer neobsluhoval misku či tácek s penězi vzal. Asi po deseti minutách se nevracel s drobými, tak jsme se mile připoměly (za á: v ČR se zbytek vždy vrací, je to slušnost a pak si člověk rozmyslí kolik nechá, to je asi jasné... a za bé: stejně jsme v plánu takové dýško - 130kč - neměly). Čišník zamumlal cosi, že si myslel, že když platíme tisícovkou, tak nechceme nic vrátit. Hotový Aristoteles. Po chvíli se vrátil s hrstí plnou mincí a hodil nám je z 40cm po našem stole, takže jsme je pak poníženě lovily po zemi. Prostě dokonalý debil. Všechno nejlepší k narozeninám Markéto, zkažený večer.

Od té doby jsem se pro jistotu La Gare vyhýbala obloukem. Minulý týden jsem ale vrátila, četla jsem, že na poledním menu je quasi-paella. Paellu jsem v ČR snad nikdy neměla, a okamžitě se mi promítla Barcelona a San Sebastian, kde jsem se cpala paellou :). S mámou jsme se tedy vydaly do La Gare a sedly jsme si na zahrádku. V létě má u mě každá restaurace se zahrádkou velké plus, obzvlášť když je člověk celý den v kanceláři. Čišník dlouho nenesl jídelní lístek, pak zapoměl utřít a uklidit stůl, a konečně jsme si po nějáké době pak objednaly: Tarte Flambée (alsaský tenký slaný koláč) se špekem a cibulí (145kč), malý míchaný salát (69kč) a Rizoto na způsob paelly (95kč). Těsně jsme minuly domácí limonádu zdarma mezi 11-12h. Čekaly jsme na oběd opravdu přes půl hodiny (prý alsaský koláč trvá cca 25min ale jsem si jistá, že u stolu vedle, kam přišli až po nás už jedli svůj Tarte Flambée... hmmmm.....). Konečně nám přinesli jídlo..

Alsaský koláč byl opravdu chutný, křupavý, akorát slaný kde směs crème fraîche a karamelizované cibule dodaly i trošku sladké chutě. Cibule byla šťavnatá, a tak stejně byl špek výborný a v ideálním množství:

Paella vypadala krásně, s čerstvýma obříma slávkama, šafránem, paella rýží, cibule, paprika, a malé krevetky. Bylo to opravdu moc chutné, přesně tak jsem to chtěla. Vše čerstvé. Akorát velikost porce byla malá i pro mě, měla jsem ještě hlad a ujídala mámě salát a tarte. Salát byl dobrý, ale nepamatuju si co tam kromě rajčat a okurky bylo. Měl dobrou šťávu - dressing.

Na závěr jsme čekaly zase velmi dlouho na zaplacení, takže místo hodinového oběda to bylo přes hodinu a tři čtvrtě. Což ve mě budí stres, že dostanu od šéfa podrážděný telefonát, že mě už dlouho shání a jsem pak celá nesvá. Ale jídlo bylo fakt super. Nevím, jestli se scéna s drobnými zase opakovala, neboť jsem musela už opravdu odejít.. ale snad ne. Ještě jsem rychle vyfotila část restaurace kde prodávají dortíčky a bagety a jiné balené jídla. To se mi líbí.

Paellu můžu moc doporučit, ale mě by stačily pouze dvě porce :) Tarte flambée byl obrovský a výborný. Určitě přijdu zas, ale čišníci budou muset být opravdu pozornější. A nakonec chci jen připomenout jak je zajimavé, kolik škody může jeden čišník, který se špatně vyspal či ráno přejel o zastávku dál, restauraci nadělit.

Rizoto na způsob paelly: 4 hvězdy z 5, 95kč

Tarte flambée s cibulí a špekem: 4,5 hvězd z 5, 145kč
Čekací lhůta: 1 hvězda z 5, 0kč (čas se totiž nedá koupit).

La Gare, V Celnici 3, Praha 1.

Velikosti kopečků zmrzliny

Cafíčko: Latté a čokoládový závin

Zdravím,

na Florenci se celý červen stavělo cosi tajemného a velkého, bouda neznámého druhu. Po dostavění byl domeček před metrem asi dva tři týdny nadále zavřený, již jsem tušila o co půjde, ale nebylo to jisté (snad ne DALŠÍ trafika, bitte).. Jeden den jsem ale vylezla z metra ven, a bylo otevřeno i s novým nápisem: Cafíčko!!! Hurááá, vkusně vypadající konkurence nepitelné kávy v Panicafé, ok kávy u Hájka s ulepenými stoly a předražených latté u Costa Coffee. Konečně jsem se v úterý odhodlala..

Fronta tam zatím není žádná, vyplašení lidé už vylézají ze stínů křovin a odhodlávají se přijít bliž a kouknout se, a potom jako divá zvěř rychle běží dál.

Dala jsem si rozinkového šneka za 22kč odpoledne, byl docela dobrý, hodně chutného pudinku a bohužel i rozinek (které ve sladkém jídle nenávidím :)). Mohl být o trošičku čerstvější, ale vím, že každý den ráno rozpékají mražené pečivo, a jako včerejší nechutnal. A byl velký. Mají například také malé croissanty za 9kč, velký za 16kč - ty ještě určitě ochutnám, muffiny okolo 40kč (klasika), velké donuty okolo 25kč. Dále mají domácí bagety plněné každým dnem něčím jiným (například dnes chorizo bageta za 69kč - nevím co dál je uvnitř, podobná cena je všude v okolí Florence). Panini je s kozím sýrem za 89kč - to mi přijde opravdu přehnané, když porovnám, že v Panicafé mají výborné panini všech druhů za jednotnou cenu 65kč. Ale jak říkám, ještě jsem je neochutnala, tak hodnotit jen podle ceny nemůžu.

Ještě mají kopečkovou zmrzlinu.. Vypada docela kvalitně, asi 6 nebo 8 druhů, a kopeček za 12kč. U Hájka hned vedle je českých 3/5 kopečku za 15kč - známe to, a moc doufám, že tady šidit nebudou a budu mít i zbývajících 2/5 na kornoutku včetně. Ale o zmrzlině bych mohla mluvit věčně. Šolichanti zmrzlinářský..

Ale hlavní důvod proč se Cafíčko jmenuje Cafíčko nebude asi kvůli panini, ale kávě. Mají super ceny (tady se hrají dvě války - dobré kávy a kávy levnější než Costa a Starbucks) .. Espresso za 35kč, ledová kává od 45kč, Cappuccino za 45kč a střední latté (cca trošku menší velikost něž střední u Costa) za 50kč, Jumbo za 60kč. Tak jsem si koupila střední latté a čokoládový závin (50+25kč). Závin byl vskutku obří, na fotce jsem porovnala s Iphonem..

Závin samozřejmě nechutnal jako francouzský pain au chocolat, ani jako čokorolka jinde. Bylo to sušší, slabší, ještě jednou obří, a méně máslové, ale nebylo to špatné a klidně bych si dala zas.

Kává byla opravdu vynikající, mléko bylo dokonale teplé, husté a napěněné, chuťově krémové a čisté. Káva samotná měla lahodnou chuť a bylo cítit, že je kvalitní. Na můj vkus klidně mohli ještě přidat ještě jeden shot espressa, ale to je asi opravdu jen můj ranní vkus :).A ta cena mě moc potěšila, za 50kč takto kvalitní kávu seženu jen u MamaCoffee, ale ta v příjemném radiusu Florence NENÍ.
Obsluha byla příjemná, trošku zmatená, ale to jim určitě odpouštím neboť právě před pár dny otevřeli.

Jediné mínus (kromě ceny panini), (a opravdu to neříkám ráda, opravdu nechci nikoho odradit, káva je super) je, že pán co mi podával kávu a jídlo mohl mít čistší nehty, trošku mě to zarazilo. Pokud mám být upřimná, tak to jsem musela zmínit.

Na závěr: jsem ráda, že tu otevřeli Cafíčko ve velkém prostoru hnusné prázdné pražské Florence (alespoň pojízdný vozík s kávovarem a la London City). Obchůdek vypadá dobře, mají chutnou kávu za potěšující cenu a docela dobré zákusky.

Latté: 50kč, 4.5 hvězd z 5
Čokoládový závitek: 25kč, 3.5 hvězd z 5
Rozinový šnek: 22kč, 4 hvězd z 5.

Cafíčko, Sokolovská12 mezi Florencem a Sokolovskou, Praha 8.

Konečně v ČR: Crème fraîche

Nedávno jsem šla na nákup do Glóbusu, a nevěřila jsem vlastním očím. Mezi smetanama je něco, co marně u nás hledám už roky, něco co mi nesmělo v Londýně či Lucembursku nikdy chybět v ledničce. ABSOLUTNÍ základ omáček a smetanových polévek v západní Evropě: Crème fraîche (čti: krem freš). Přidává se do čerstvě rozšlehaného brokolicového pyré plus vývar a voila, máte luxusní brokolicový krém. Houby v kastrolku s česnekem, přidáme crème fraîche a máme vynikajicí houbovou omáčku k steaku či na těstoviny. Přidat trochu do rizota a máme smetanové husté rizoto. A množství variací a dalších využití je nekonečný.

Nikdy jsem nemohla tady přijít na ideální nahrážku. Žlutý obal-smetana na vaření 12%-příliš tekutá, kysaná se nehodí, zbytek ani nevim, je jich tak strašně moc. Žlutá vítězila, něják to šlo, chuť slabší.. ale hlavně se vždy zdrcla ve vysokých teplotách, a po slabé brokolicové polévce zbyl tekutý zelený průjem s bílýma tečkama.

Crème fraîche je původně z Isigny-Sur-Mer v Normandii, Francie a má 28% tuku, což je hodně, a určitě to má i tato jediná verze která je k dostání u nás. Nejsem fanouškem tučných jídel, ale tady vůbec nevadí, jen stačí dát méně než se zdá. (V Londýně a Luxu jsem si kupovala low-fat nízkotučnou verzi, kterou tu možná začnou prodávat když budeme všichni kupovat vagóny a uděláme umělou poptávku!). Vydrží skoro měsíc v ledničce, stačí půl kelímku na omáčku pro dva nebo polévku pro dva. Nezdrcne se, zůstává velmi hustý a úžasně chutný sám o sobě, a přidáním do jídla jen podtrhne původní chuť a zároveň zesametí. Ty recepty co jsem výše zmínila nepřeháním, je to opravdu až tak moc jednoduché a chutné. Samozřejmě svou jednoduchostí velmi populární ve všech kuchyních, také v těch studentských (ale zde neklesá status či kvalita kvůli tomuto faktu - není to jako krabicové víno - u crème fraîche prostě nahrážka není)..   Více na: http://en.wikipedia.org/wiki/Crème_fraîche

Takže už možná chápete mou radost - už se prodává v ČR - V Globusu!!! Malý oslavný tanec se odehrál v tomto nově korunovaném králi všech hypermarketu (když se nikdo nedíval). Jedna krabička stojí do 30 Kč, už jsem si stihla s ním uvařit výborné krémové quinoa "rizoto", gnocchi s hlívou a zuketou, brokolicový krém, hráškovou kaši a chřestový krém, a už mi zase dělá radost vařit, protože takhle to má chutnat.

Taaaaakže zkoušejte, vařte a EXPERIMENTUJTE! Doufám, že zachutná.


P.S. Teď koukám že v Seafood shopu je podle Cuketky občas k sehnání nějáká za 98 Kč, což je pro mě novinka, neboť jsem nedávno Crème fraîche Czech Republic googlila a vyšlo jen pár diskusí od naštvaných cizinců, že to u nás neprodávají.

Pizzerie Mediterane: Zuppa di Pomodoro

Po špatném filmu ze života pánského striptýzu (moc kalhot hore a moc keců), jsme se s velkým váháním s holčičí bandou vydaly do Pizzerie Meditarane na Andělu vedle CineStaru. Cenu normální a dá se sedět venku v relativně příjemném nádvoří komplexu kina a kanceláří. Neměla jsem hlad, tak jsem se rozhodla si dát rajskou polévku (anebo exoticky znějící: zuppa di pomodoro). Rychleji než jsem stačila doříct "dám si jednu rajčatovou polévku prosím" jsem ji měla na stole .. Tmavší barva s kapkami smetany či nečeho bílého, žádné pečivo, parmezán, nic. Kamarádka MF už začala dosolovat. Vypadalo to, že kamión s jedním návěsem soli jí nebude tady stačit. Hmm... To asi přehání, ne? Polévku jsem zamíchala, ochutnala a chutnalo to jako pocukrované slabé sugo s extra dávkou Splendy... takže jsem tam nasypala druhý návěs soli, a prostě sladká chuť tuto válku jednoznačně vyhrala. To bychom musely tuto polévku svařovacím nástrojem seškvařit a odstranit ztvrdlý karamel abychom z této polévky udělaly slaný pokrm. Cukr stranou, ale podle mě to byla koupená plechovka s rajčaty, rozmixovaná a naservírovaná jako polévka. Těžce nic moc. MF poznamenala, že by se hodily bylinky a asi i nějáké pečivo, které se už dnes dává ke každé polévce. Zde ne:

Tomatová polévka (a i hovězí vývar) by měla být ekvivalentem tamago nigiri (nigiri sushi s omeletkou, které se podává při vstupu do pravých sushi restaurace jako test kvalit šéfkuchaře, pokud nechutná, tak zákazník může v klidu odejít) - ne, že člověk odejde bez placení, ale restaurace by se měly snažit mít tyto základní jídla, která se dají najít na téměř každém jídelním lístku, v nejvyšší kvalitě a chuti, jako kdyby soupeřily s ostatními. Chápu, že je asi nekonečně mnoho způsobů, na které se dá uvařit tomatová polévka. Ale stejně jako tamago sushi - teoreticky jen debil dokáže něco tak primitivního zkazit - a ejhle stává se. Docela často.

Jen tak mimochodem, tomatovou polévku jsem vždy nenáviděla.. asi vždy jsem si ji představovala jako rajskou omáčku s knedlíkama (což mi od časů školní jídelny do dnešního dne nechutná) - jen bez knedlíku, v misce a s extra vodou. Přesvědčila mě o opaku bratislavská restaurace Primi (je to síť, tak konkrétně ta u Michelské brány). Byla jsem nemocná, a potřebovala jsem vitamíny, a tak jediné, co na lístku bylo v tu chvíli pro moje oči přijatelné byla jejich rajská polévka. Ta slast, andělský zpěv mi právě zpíval na jazyku, v očích slzy štěstí.. jako když Salieri v Amadeusovi čte Mozartovy originální kopie.. vznášela jsem se jako Pepe Le Pew tady na pravo.. Za hodinu jsem se vracela a dávala si druhou porci. Tekutější polévka, trošičku kyselá příchuť s nejslabším nádechem cibule a česneku ale jasně silným tónem rajčat, krásná červená barva, v každé molekule jasná známka absolutní čerstvosti, a uprostřed, jako pozornost, jako extra třešníčka na dortu, bez které by zároveň polévka nebyla úplná... dvě krásně chutná uvařená rajčata San Marzano, s texturou měkoučkou, prostě samé radosti... jemně posypané parmazánem a čerstvé listy bazálky. (Půjčený) Obrázek z Primi níže:

                                                  http://www.foodspotting.com/people/40191-tomas?page=3


Abych se ale vrátila k Pizzerii Mediterane, tak obsluha milá, víno nic moc, MF měla pizzu s kuřetem, na kterou vysypala třetí kamión soli (a to MF vždy zdůrazňuje že málokdy solí), tak jsme se smály, že přehání, nacož nám bylo podrážděně odpovězeno ať si hledíme svého a že se to jinak nedá jíst.

KS měla rizoto, které si nemohla vynachválit a Z měla spaghetti carbonara s obřími kusy česneku, kde v tu chvíli říkala, že v životě neměla carbonara s česnekem. Kusy česneku byly jako průřez planety Merkur. Na jejich obhajobu tam na lístku mají česnek a na receptech na netu je rozemletý česnek, tak budiž, radost z toho Z stejně neměla:

 

Takže tragikomická Zuppa di Pomodoro: 1,5 hvězdy z 5, 46 Kč
0,2l Cabernet Sauvignon : 1,5 hvězdy, 52 Kč
Zbytek hodnotit nechci, neochutnala jsem.
Spaghetti Carbonara: 119 Kč
Pizza Pollo e Basilico: 141 Kč
Rizoto con Salmon e Limete: 152 Kč (bylo prý výborné)

Pizzerie Mediterane: Radlická 3179/1e  150 00 Praha 5-Smíchov

Primi, Michalská, Bratislava: Zuppa di pomodori e basilico: 5 hvězd z 5, totální dva palce nahoru, a 2.62 EUR.